|
G y m n á z i
u m M i m o ň, L e t n á 263 Klasifikační
řád
Klasifikační řád je zpracován na základě vyhlášky MŠMT č. 354/1991 Sb., o středních školách, vyhlášky MŠMT č. 291/1991 Sb., o základní škole a zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol v platném znění. 1. Obecné zásady 1.1 Při hodnocení, průběžné i celkové klasifikaci učitel uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. 1.2 Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáků, k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. 1.3 O každé klasifikaci žáka vede učitel evidenci. Výsledek každé klasifikace učitel žákovi oznámí, při ústním zkoušení okamžitě, výsledky hodnocení písemných zkoušek nejpozději do 14 dnů. 1.4 Podklady pro klasifikaci učitel získává: - soustavným sledování výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování - zkouškami písemnými, ústními, praktickými, pohybovými, didaktickými testy 1.5 Žák musí být z předmětu vyzkoušen ústně nebo písemně alespoň dvakrát za každé pololetí. 1.6 Písemnou práci z učiva za delší období (čtvrtletní práce) přesahující 30 minut, mohou žáci psát v jednom dni pouze jednu. Takové práce oznámí vyučující žákům předem (nejméně 1 týden) a ostatní vyučující informuje zápisem termínu do třídní knihy. 1.7 Průběžné hodnocení žáků za čtvrtletí a na konci klasifikačního období zapisují vyučující žákům do studijních průkazů. 1.8 Na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Přihlíží se k systematičnosti v práci žáka, stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období.
1.9 V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. 2. Hodnocení a klasifikace žáka 2.1 Prospěch žáka v jednotlivých předmětech (povinných, volitelných a nepovinných) je klasifikován těmito stupni: 1 - výborný 2 - chvalitebný 3 - dobrý 4 - dostatečný 5 - nedostatečný 2.2 Chování žáka je hodnoceno těmito stupni: 1 - velmi dobré 2 - uspokojivé 3 – neuspokojivé Zásady: Klasifikaci chování žáka navrhuje třídní učitel po dohodě s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. Kriteriem pro klasifikaci chování je dodržování školního řádu během klasifikačního období. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka, k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, pokud nebyla účinná. Škola hodnotí a klasifikuje žáky především za jejich chování ve škole, k chování mimo školu však přihlíží. 2.3 Celkové hodnocení žáka vyjadřuje výsledky klasifikace v povinných a volitelných předmětech a klasifikaci chování. prospěl s vyznamenáním – není-li v žádném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než chvalitebný, průměr není horší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré.
prospěl – není-li v žádném předmětu při celkové klasifikaci hodnocen stupněm nedostatečný.
neprospěl
- je-li v některém předmětu při celkové klasifikaci hodnocen stupněm nedostatečný. 3. Postup do vyššího ročníku Do vyššího ročníku postupuje žák, který při celkové klasifikaci na konci druhého pololetí dosáhl stupně hodnocení alespoň „prospěl“. 4. Komisionální zkoušky Při všech komisionálních zkouškách určí ředitel školy tříčlennou komisi ve složení: předseda – ředitel školy nebo jím určený učitel zkoušející – vyučující daného předmětu přísedící – učitel stejné nebo podobné aprobace pro předmět, ze kterého žák zkoušku koná Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. 4.1 Opravná zkouška a) Žák nižšího stupně gymnázia koná opravnou zkoušku v případě, že byl na konci druhého pololetí klasifikován stupněm nedostatečně nejvýše ve dvou předmětech.
b) O konání opravné zkoušky u žáků vyššího stupně, kteří byli na konci druhého pololetí klasifikován stupněm nedostatečně nejvýše ve dvou předmětech, rozhoduje ředitel školy po projednání v pedagogické radě. c) Opravnou zkoušku koná i žák, jehož prospěch na konci prvního pololetí je nedostatečný z předmětu, který se vyučuje pouze v prvním pololetí. Tuto opravnou zkoušku musí žák vykonat nejpozději do klasifikační porady za druhé pololetí. d) Termíny opravných zkoušek určí ředitel školy tak, aby byly vykonány nejpozději do 31. srpna . Pokud se žák v tomto termínu z vážných důvodů nemůže k opravné zkoušce dostavit, lze povolit vykonání opravné zkoušky nejpozději do 15. září. O termínu konání opravné zkoušky informuje třídní učitel písemně zástupce žáka.. Žák, který se bez vážných důvodů ve stanoveném termínu k opravné zkoušce nedostaví a do dvou dnů se neomluví, je klasifikován z daného předmětu stupněm prospěchu nedostatečný. 4.2
Dodatečná zkouška Dodatečnou zkoušku koná žák: a) který nemohl být klasifikován pro závažné objektivní příčiny na konci prvního pololetí. Termín dodatečné zkoušky určí ředitel školy tak, aby klasifikace mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí, ve výjimečných případech do konce klasifikačního období za druhé pololetí. b) který nemohl být klasifikován pro závažné objektivní příčiny na konci druhého pololetí. Termín dodatečné zkoušky určí ředitel školy tak, aby klasifikace mohla být provedena do 31. srpna příslušného školního roku, nejpozději do 15. října. Do té doby žák navštěvuje podmíněně vyšší ročník. Žák, který z vážných důvodů (hlavně zdravotních) nemohl být klasifikován ani do 15. října, opakuje ročník. c) který podle posouzení vyučujícího nemá v daném předmětu dostatečný počet známek ve srovnání s ostatními žáky třídy. d)
jehož absence přesáhne 25% a pedagogická rada, na návrh vyučujícího
a s přihlédnutím k důvodům vysoké absence, rozhodne o jejím konání. 4.3
Rozdílová zkouška Rozdílovou zkoušku koná žák, který byl přijat do vyššího ročníku než prvního. Jejím obsahem je znalost učiva z nižších ročníků. Termín, obsah a formu rozdílové zkoušky určí ředitel školy po dohodě s vyučujícími. Rozdílovou zkoušku musí žák vykonat nejpozději do konce června školního roku, ve kterém byl ke studiu přijat. 4.4
Přezkoušení Má-li zástupce žáka (žák) pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy bylo žákovi vydáno vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení. Je-li vyučujícím daného předmětu ředitel školy, může zástupce žáka (žák) požádat o komisionální přezkoušení příslušného školního inspektora. V takovém případě jmenuje komisi školní inspektor. Přezkoušení provede komise do deseti dnů. Výsledek přezkoušení je konečný, další přezkoušení žáka je nepřípustné. 5. Opakování ročníku 5.1 Žák nižšího stupně gymnázia, který byl na konci druhého pololetí ve více než dvou předmětech klasifikován stupněm nedostatečně nebo neprospěl po vykonání opravných zkoušek, opakuje ročník.. 5.2 Žák vyššího stupně gymnázia, který byl na konci druhého pololetí klasifikován nejvýše dvěma nedostatečnými a nebyla mu povolena opravná zkouška nebo po vykonání opravných zkoušek neprospěl, může písemně požádat (jeho zákonný zástupce) ředitele školy o opakování ročníku. Termín podání žádosti o opakování ročníku je do 31.srpna, v odůvodněných případech (bod 4.1 d) do 15.září. 6. Maturitní zkoušky 6.1.
Celkové hodnocení Do celkového hodnocení se započítává klasifikace z jednotlivých zkoušek. Nezapočítává se prospěch z předmětu, z něhož žák koná dobrovolnou maturitní zkoušku.
Prospěl s vyznamenáním Žák nemá z jednotlivých zkoušek výsledný stupeň prospěchu horší než chvalitebný, průměrný prospěch žáka u maturitní zkoušky nesmí být horší než 1,50.
Prospěl Jestliže nemá u maturitní zkoušky z jednotlivých zkoušek stupeň horší než dostatečný.
Neprospěl Je-li žák z některé zkoušky hodnocen stupněm prospěchu nedostatečný. Klasifikaci žáka při maturitní zkoušce schvaluje na návrh jednotlivých zkoušejících zkušební komise hlasováním. Je-li součástí zkoušky písemná práce, přihlíží se v návrhu výsledného prospěchu zkoušky k jejímu hodnocení. 6.2
Opravné zkoušky a) Žák klasifikovaný z jedné zkoušky stupněm nedostatečný koná opravnou zkoušku v září příštího školního roku. b) Žák klasifikovaný nejméně ze dvou zkoušek stupněm nedostatečný nebo neprospěl u opravné zkoušky, opakuje celou maturitní zkoušku v příštím roce v řádném maturitním termínu. c) Písemná maturitní práce se v případě konání opravné zkoušky opakuje pouze tehdy, byla-li klasifikována stupněm nedostatečný. d) Celou maturitní zkoušku může žák opakovat pouze jednou. Projednáno v pedagogické radě dne: 24.2.2000 Platnost od: 3.4.2000 Mgr. Emilie Ráčková ředitelka školy |